Místo úvodu raději slova, která bylo možné zaznamenat v poslední době velmi často:

Milion diabetiků v ČR je projevem zničující pohromy, která stále nabývá na síle…
Diabetes představuje pro lidstvo globální hrozbu…
Současná zdravotnická pohroma – diabetes – zasluhuje kampaň, varující před světovou epidemií…

K této varující kampaní přispívám následujícími řádky, z nichž časopis Meduňka zveřejnil jen malou část

TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ, CO SE NEVEŠLO DO ČLÁNKŮ O CUKROVCE
Dodatek k tématu Prevence a léčba cukrovky v čísle 1/2016 časopisu Meduňka

Informace a náměty, kterými doplňuji ty běžně známé a často zveřejňované, jsem si z mnoha dalších možných dovolila vybrat za těchto okolností:
-Mám za sebou 70 let studia a praxe v oblasti přírodních metod udržování - i navracení jakkoliv poškozeného - zdraví.
-Během té doby k tomu přibylo i 35 let speciálního studia cukrovky včetně dennodenní praxe v péčí o nemocné cukrovkou prvního i druhého typu.

Uvedené zkušenosti pomohly k formulaci následujících doporučení a analýz.

. Jakékoliv veřejné vyjádření k problémům cukrovky by mělo obsahovat i pohled a analýzu z hlediska přírodních tradičních systémů. Tradiční čínské i tradiční japonské medicíny. Protože jejich přístup, pohled a závěry obsahují to, co současné moderní medicíně a vědě dosud chybí. Základní a zásadní posuzování všech fenoménů a jevů nejen z povrchního pohledu na již dost prostudovanou hmotu, ale i z hlediska mnohonásobně hlubšího. Již po tisíciletí zcela běžného v tradičních přírodních medicínských systémech. Ty znají také zákony, principy a cirkulaci energií, které hmotu nepřetržitě vytvářejí, udržují při životě a regenerují..

. Pro získání kvalifikace lékaře – diabetologa - by se měla také požadovat zkušenost s jeho vlastní cukrovkou, kterou si před začátkem této své praxe alespoň pět let snažil léčit podle zásad současné oficiální medicíny. Nebo místo zkušeností s vlastní cukrovkou prokázat dlouhodobější studium, znalost a využití uvedených tradičních systémů v péči o své diabetické pacienty.

. Publikovat články a psát knihy o diabetu by měl jen ten, kdo před tím měl cukrovku nejméně 10 let a během té doby vystřídal nejméně tři nejrůznější metody jejího léčení. Kdo neměl cukrovku a přesto chce o ní psát, měl by mít za sebou nejméně 20 let dennodenní péče o diabetika nebo o několik diabetiků

.Každý z nás, kdo publikujeme články nebo píšeme knihy o diabetu, by měl brát s velkou rezervou vše, co přichází ze Spojených států. Nedávno bylo možné se dovědět, že tamní průmysl přinesl pro diabetiky a pro prevenci diabetu na trh nové cukry. V žádném případě bychom o nich neměli informovat nebo je dokonce doporučovat do té doby, než je schválí naše příslušné instituce.

.Dověděli jsme se také, že v USA nutricionisté schvalují a doporučují denní dávku 5 lžiček běžného cukru. To je z našeho evropského hlediska návod k postupné zdravotní tragedii. Při znalosti tradičních léčebných systémů je možné si na vlastní kůži prověřit, že i jen jedna lžička cukru v dané chvíli otočí pozitivním způsobem kolující tělesné energie na energie postupně a pozvolna destruující. Přitom si člověk zároveň prověří pravdu, že tento proces se většinou moderními metodami pozná (zjistí a zaregistruje) až ve chvíli, kdy je organismus významně poškozen.

. Každý z nás, kdo diabetikům doporučuje velmi potřebný pohyb a svižné procházky, by měl vědět, že je to velmi náročné u každého, kdo byl pro nadměrnou konzumaci živočišných potravin postižen zánětem slepého střeva a operací o něj přišel. Tento nepatrný orgán je totiž nesmírně důležitý pro celou dolní polovinu těla. Ta je jeho odnětím připravena o harmonizaci a intenzitu kolujících energií. Chůze je zatěžující a neoblíbená proto, že dolní končetiny jsou oslabeny a chodit se nechce. Nebo je stejně jako řada dalších cvičení fyzicky i psychicky náročná. Řešení: především co nejčastěji intenzivně masírovat nebo kartáčovat začátky a konce meridiánů (energetických drah) na prstech nohou i rukou. Krom toho i nárt. Pak teprve je možné efektivně cvičit nebo svižně chodit.

. Kdokoliv, kdo publikuje cokoliv na téma diabetu, by měl významně zdůraznit, že takzvaná nervová labilita nebo dokonce až psychiatricky patologický stav nejsou choroby. Ale příznak (důsledek) stavů, zaviněných přechodnými, krátkodobě se střídajícími procesy, které jsou těsně svázány s poslední fází metabolismu. Tedy– s proměnou stravy v energii. Strávník při jakýchkoliv svých projevech kolísá stejně, jak neustále kolísá jeho hladina krevního cukru během trávení nevyrovnané a přitom extrémní stravyb. Ta je dnes naprosto běžná. Zcela zdravá slinivka se s tím nějaký čas vyrovnává. Slinivka i jen málo zasažená to nezvládá..

. Slinivka je zasažená nejen abnormální konzumací cukru a tuků, ale i nadměrným solením. Sůl a všechny slané živočišné potraviny velmi ztěžují práci jater, protože patologicky stahují jejich tkáň. .Bohužel se dnes jen zřídka publikuje právě skutečnost, že určitá část potravin kvalitou své energie způsobí stahování, zhutnění, zpevnění - a tím i menší pružnost kterékoliv části našeho organismu. Stažená tkáň jater blokuje proudění energie z jater do slinivky a sleziny a snižuje až poškozuje jejich funkci.

.Kdokoliv, kdo jakkoliv informuje o cukrovce, by měl sdělit, že stahem jater poškozená funkce slinivky (a její spolupráce se slezinou) vyúsťuje v nejrůzněji projevovaný nenormální negativismus. Jinými slovy: pacient odmítá i pozitivní řešení čehokoliv, je mimořádně kritický, arogantní, ironický, zbrklý, ukvapený, unáhleně se rozhoduje a tak podobně. To vše je možné pozorovat i u diabetiků, u kterých dosud nebyla cukrovka oficiálně diagnostikována, ale patří již do skupiny milionů prediabetiků. Osob, které vinou špatné výživy a životosprávy budou za čas cukrovkou postiženi.

Tato situace se bohužel u diabetiků i prediabetiků nesprávně hodnotí jako jejich nervová (eventuálně psychická) nevyváženost. Správná klasifikace je jiná: okamžitá (nebo i déletrvající) přesolenost. O té se většinou lidé vyjadřují slovy: „Něco jim radit – to je jako když se hrách na stěnu hází.“ Pochopitelně. Přesolená zatuhlá játra jsou tuhou stěnou pro leccos a pro kdekoho, nejen pro hrách. Diabetici toto vše netuší, necítí, vnímají stav jako svou přirozenost – a pochopitelně tajně i zjevně trpí. Pocitem, že jim kdekdo neprávem ubližuje.

. Mnohem výrazněji se tato situace projevuje v případě, když (jak už to tak bývá) přesolený, fyzicky i psychicky zatuhlý pacient svou přesolenost (stah, kontrakci) kompenzuje opačným extrémem: cukrem, sladkostmi, sladkými nápoji nebo i alkoholem. To vše se velmi rychle v psychice a v chování projeví jako nepřiměřený, nadnesený projev euforie, nadšení, jásot, přitakávání téměř všemu. Jakoby povahovou měkkost - z neznalosti dokonce oceňovanou kladně a vítanou. Taková situace může ovšem dozrát až k nezodpovědnému, nedomyšlenému jednání a rozhodování. (Stav extrémního uvolnění, expanze.) Toto – někdy i dost rychlé – střídání je často označováno za případ pro psychiatry. Někteří z nich to jako nemoc klasifikují, farmaceuti relativně nedávno ve svém časopise sdělili, že cukrovka je z toho důvodu pro ostatní členy rodiny těžší a náročnější než pro pacienta samotného. Ten tím ovšem velmi trpí vnitřně. V sebeobraně a při neschopnosti změnit svůj stav a zlepšit vztahy se svým okolím často jedná nepřiměřeně. Ale z hlediska neustálého kolísání hladiny krevního cukru a při odborné klasifikaci je to naprosto pochopitelné.

. Solí a cukrem poškozený organismus (a tím i poškozená slinivka) není bez zásadních změn ve stravě schopen zajistit harmonii. Je jen jedna cesta: přechodem na stravu vyrovnanou na základech a principech kvality energií . Pak dojde k postupnému fyzickému uzdravování. A jen to je vždy a za všech okolností základem přirozené vyrovnanosti psychické a nervové.

. Je ovšem ještě řada dalších okolností, které se v tisku málokdy zmiňují nebo se dokonce vůbec neřeší.. Kdokoliv, kdo píše o prevenci a léčbě cukrovky, by totiž měl vědět a sdělovat, že v kterémkoliv stádiu, kdy je slinivka ještě schopna produkovat inzulín, jsou podávané farmakologické preparáty jen částečnou, časově omezenou pomocí. Celkový zdravotní stav se při tak silném nepřirozeném zásahu nenápadně zhoršuje, vlastní schopnost tvorby inzulínu se pomalu snižuje, po určité době slinivka přestává fungovat.

.Podobné procesy jsou známé, prověřené a zdokumentované i v mnoha jiných situacích.. Když se po úraze dolních končetin při rehabilitaci delší dobu používají berle, pacient většinou ty berle („berličky“) nebo jinou oporu musí používat do smrti. I v případě, že byla možnost regenerující stravou a cvičením pacientův organismus vrátit do stavu před úrazem. Nebo do stavu ještě lepšího.

Když se při zhoršujícím zraku začnou nosit brýle (svým způsobem „berlička“), je to jen na určitou dobu. Za čas se předepisují brýle silnější a silnější. U diabetiků se situace zhorší až do slepoty. Kdyby se na samém počátku nasadila regenerující, uzdravující rostlinná strava, zrak by se naopak zlepšil a dost dlouho stále zlepšoval.

.

Když se při snížené funkci štítné žlázy místo uzdravující stravy a životosprávy nasadí hormony (farmakologické preparáty, berlička), štítná žláza tomu nepřirozenému tlaku pomalu podléhá, až přestane fungovat úplně.

Když se při ekzémech začnou podávat kortikoidy („berlička“) místo nasazení uzdravující stravy a životosprávy, organismus za čas tomu hrubému tlaku podlehne a začne se bránit o mnoho škodlivějším způsobem. Máme zdokumentován i případ, kdy se po čase utrpení s ekzémy - a žaludečními problémy z kortikoidů - objevila rakovina. Přitom známe nesčíslné množství případů, kdy se jakýkoliv ekzém po změně stravy postupně ztrácel a pak na trvalo ztratil.

Organismus, neoslabený nepřirozenou chemickou nebo technickou „berličkou“, vždy hledá a většinou najde způsob, jak si za určitých okolností (zlepšená strava a životospráva) pomoci sám. Víc než jistě to platí u diabetu.

.Rodiče všech dětí, a také diabetologové, lékaři a rodiče kteří se zabývají juvenilním (dětským) diabetem nebo se o takového pacienta starají, by měli hlubokým studiem tradičních přírodních přístupů rozšířit své znalosti o příčinách této choroby. Ty jsou především v nevhodné stravě matky (a tím i zárodku) během těhotenství, během kojení a v nevhodné stravě, podávané dítěti odmalička. Pro embryo a pak i pro dítě platí vše, co bylo naznačeno výše: slané živočišné bílkoviny (vejce,uzeniny, sýry, maso) svou extrémní stahující energií zhutňují a tím funkčně oslabují tkáň jater. Další zátěž: bílkoviny živočišného mléka. Jsou pro dětský organismus těžko zpracovatelné až nepřijatelné. Poškozují celý organismus, hlavně slinivku. Oba tyto orgány při své postupující nefunkčnosti v určité chvíli náhle selžou a stejně náhle se objeví i dětská cukrovka. Dnes označovaná jako diabetes 1. typu

.Mléčné bílkoviny jako příčinu dětského diabetu před mnoha lety potvrdil mezinárodní tým kanadských a dalších vědců. Jejich práce však byla z komerčních důvodů zlikvidována a umlčena. Zbylo jen zoufale sledování zpráv, jak se za poslední dvě desetiletí nařízeními shora vnucuje mléko dětem i ve školách – a jak s tím zároveň katastrofálně přibývá případů té nejhorší a nevyléčitelné dětské choroby - diabetu. Vzájemná souvislost je neoddiskutovatelná.

. Znalost KVALITY potravinových energií pomáhá osvětlit dosud pro medicínu nevyřešené příčiny stavu, kdy u pacientů s diabetem 2. typu slinivka ještě produkuje inzulín, ale tkáně na něj nejsou citlivé. Odborníkům, zajímajícím se o analýzu těchto příčin, ji bez nároků na odměnu předáme. Za svou občanskou morální povinnost to považujeme ze dvou důvodů. První: rychlý nárůst počtu diabetiků (až do téměř katastrofálního stavu) hlásí odborníci již několik let. Přidávají k tomu sdělení, že brzo nastane situace, kdy naše civilizace to nejen jako zdravotní, ale i ekonomickou zátěž nezvládne. Důvod druhý: nepochopitelný postoj ekonomů a politiků. Před téměř deseti lety bylo iniciativou našich senátorů realizováno veřejné slyšení na téma Hrozba šíření cukrovky. Byli pozváni nejen nejvyšší představitelé našeho zdravotnictví, ale i významní politici a ekonomové. Odezva vlažná, minimální až nulová… Důsledek: epidemie – u dětí až pandemie- cukrovky. A katastrofální nárůst pacientů – hypoglykemiků.

.Už v roce 2008 jsme vydali knihu DVĚ NOVÉ HROZBY PRO KAŽDÉHO – diabetes a hypoglykemie.

V ní je mnoho informací, které v praxi mohou před katastrofou ochránit nejen jednotlivce, ale masu současných diabetiků již potvrzených i množství těch dosud „utajených“. A to jen proto, že si naivně svou prediabetickou kondici nepřipouštějí.

V citované knize je do podrobností popsáno vedení skupiny severomoravských diabetiků - dobrovolníků - za mimořádně laskavé a obětavé spolupráce lékaře – internisty, diabetologa – z interního oddělení polikliniky MÚNZ Ostrava..

Strava byla stejná pro celou skupinu: převážně rostlinná, vyvažovaná podle systému rovnováhy kontrakce a expanze. (Energie dostředivá a odstředivá.) Preferována vláknina, minimalizovány tuky – především živočišné, dostatek zeleniny, méně ovoce. Většina účastníků léčena dlouhodobě inzulinem v celé dávce 8-52 jednotek pro die. Ve stručném výtahu byly sledovány následující ukazatele a dosahovány tyto hodnoty: pokles hmotnosti v 75% případů. Ztráty cukru v moči –pokles u 75% případů. Pokles glykemie u 63%. Glykovaný protein – pokles u 75% případů. Pokles cholesterolu celkového v 70% případů. HDL frakce cholesterolu – zvýšení o 25%. Triglyceridy – pokles u 63%. Kreatinin v séru nezměněn v 88% případů, k poklesu hladiny nedošlo u nikoho. Urea v krevním séru a kyselina močová – velmi příznivé výsledky.

Známky regenerace organismu:

v 63% případů možnost snížení denní dávky inzulinu o 15 jednotek pro die. K potřebě zvýšení nedošlo. Subjektivní stav se u všech celkově zlepšil. V řadě případů pominula dlouhodobá cephalea (související s normalizací TK u hypertoniků.) Upravily se průjmy i obstipační potíže. U pacienta trpícího glaukomem snížení nitrooční tenze - bylo možné redukovat příslušnou terapii.

Výsledky byly zaslány třem příslušným institucím. Reakce žádná. Když jsme při osobní návštěvě v redakci Zdravotnických novin prosili o vysvětlení nezájmu, sdělil odpovědný redaktor – zhruba devadesátikilový vážný diabetik - stručně: „Nemáme zájem proto, že máme své metody.“

Jako tečku k těmto „svým metodám“ - a jako důsledek jejich doporučování, přidáváme zprávu příslušných státních orgánů z 21. května 2014. Cukrovka je nemoc, která stojí ročně 38 miliard. Nejdražší diagnóza vůbec. Tři čtvrtiny všech cukrovkářů umírají na kardiovaskulární potíže. Navíc výdaje za sociální péči o diabetiky: 10 – 11 miliard korun ročně. Komplikace, které cukrovku provázejí, jsou drastické. Fyzicky i psychicky ničí nejen pacienta, ale i jeho rodinu a terapeuta.

.Co je často stejně zlé jako předcházející řádky? Číst stránky o prevenci a léčbě cukrovky, na kterých je opakováno mnoho nejrůznějších běžných teoretických informací, úvah, frází i doporučení - aniž se jde do hloubky poznání a konání. Ke kvalitám energií. Je to téma na celou knížku. V tuto chvíli možná víc řeknou tři momentky ze života.

.Nejsilnější zážitek z poslední doby: podpora a doprovod dvou diabetiků, odvážených po nemocničním vyšetření a ošetření sanitkou k nim domů. Bylo to velmi náročné. Být nad věcí a s uklidňujícím úsměvem utěšovat a pak do bytu přemisťovat muže, kterému již patnáct let pravidelně v nemocnici každý měsíc čistí na mnoha místech hrůzně hnisající tak zvanou diabetickou nohu. A on zoufale hledá kolem sebe někoho, kdo mu řekne nebo alespoň naznačí, že se noha třeba nebude muset amputovat.

Během cesty vedle něj v sanitce diabetik, který si po padesáti letech té nemoci nesl papír s potvrzením, že všechno je v pořádku, v normě, žádné náznaky diabetických komplikací. Vynikající kondice. Přesto oči tohoto šťastlivce prozrazovaly nedokonale utajovanou tíseň. Sledování zoufalého spolucestujícího pacienta totiž probouzelo vzpomínky na dobu, kdy i u něj byly aktuální ty nejtěžší diabetické komplikace.Včetně úplné slepoty.

Původně neřešitelný stav. Pak se však naštěstí v jednu chvíli začala situace otáčet.Díky objevu a prověření neuvěřitelně uzdravující schopnosti správně pochopené a uchopené makrobiotické stravy.Za pomoci kamarádů, přátel, rodičů nastala doba neustálých a nelehkých změn. Bez přestání. Každý týden něco jinak a lépe. V celé životosprávě. A nejvíc ve stravě. Po dlouhých letech konzumace doporučovaných až vnucovaných a navyklých „živočišných“ talířů postupně k téměř neuvěřitelnému makrobiotickému rostlinnému vítězství. I vítězství nad sebou samým. I nad mnoha omyly moderní medicíny a vědy.

.Druhá momentka ze života.

Vlastně telegrafický start do dlouhodobého studia současných trendů. U všech nám známých diabetiků i nediabetiků se zbortil velmi oslavovaný tak zvaný detox. Desetidenní nebo eventuálně několikatýdenní tak zvané pročišťování organismu. Člověk za čas zjistí, že je to málo - když se v nějaké individuální komplexní variantě tak zvaný detox neprodlouží na celý život. Po přechodu na původní stravu se totiž problémy třeba pomalu, ale jistě vracejí.

Třetí momentka – nebo spíš zjištění: ani dobře míněný, profesionálně promyšlený a v Americe velmi vítaný a úspěšný desetidenní detox amerického lékaře doktora Marka Hymana není pro nás zcela vhodný. Pan doktor (stejně jako patrně většina jeho pacientů) žije a pracuje v odlišnějším klimatickém pásmu. Pro snadnější představu: zhruba jakoby na území kolem rovnoběžky, probíhající severním pobřežím Afriky. Všechny formy všech typů energií tam jsou jiné než u nás. Vibrace z Vesmíru jsou tam jinak intenzivní a tedy jinak ovlivňují člověka než mírnější vibrace nás ve střední Evropě. I nepředstavitelně mocná odstředivá energie, kterou svým otáčením produkuje a vysílá hmota planety Země je jiná na úrovni rovnoběžky severního pobřeží Afriky, než odstředivá energie ovlivňující vše živé u nás ve střední Evropě. Navíc si lidé v USA během několika generací při částečně odlišné stravě a při dost odlišném způsobu života vybudovali o něco odlišnější energetické kvality svých hlavních orgánů. Velmi jednoduše řečeno: mají jiná střeva. Malý příklad ve velké zkratce: pro nás a u nás není možné bez rizika konzumovat například Hymanův léčebný koktejl, v němž z dvanácti ingrediencí jich má 10 (deset) kvalitu energie extrémně dilatující, uvolňující, expanzivní. Jiný poměr sodíku a draslíku, jiný poměr pevné hmoty a tekutiny, jinou kvalitu fruktózy než jak to potřebujeme my. Hymanův chválený koktejl by byl například neúměrně velkým útokem na naše ledviny. Ty by se pak těžko vracely do optimální kondice, optimální funkce..Přispívají k tomu i dva druhy ovoce, které jsou v receptu na koktejl navíc doporučeny zmražené. Americká moderní medicína ještě nestačila změřit, pochopit a ohodnotit co my už na toto téma tady víme: že zamražování je riskantní. protože se během tohoto procesu výrazně změní spirálovitý pohyb elektronů v atomech buněk. A z původně přirozeně harmonické potraviny se stane energetický extrém který neposílí, ale naopak oslabí., protože dilatuje. Všichni jsme si již jistě ověřili, jak blátivé (nesoudržné, nepevné, rozplizlé) je ovoce po rozmražení. Jsme takoví, jakou stravu konzumujeme. V tomto případu nesoudržní, nepevní, rozplizlí – tělem i duší.

Doktor Hyman publikoval svůj systém a své úspěchy v zajímavé knížce, která vyšla už dokonce i u nás. Je to chvályhodné, protože zajímavé. Ale: nejlépe se čistí a regeneruje organismus když od masa přejde k rostlinám, zařadí co nejvíc přirozeného pohybu - a dostává co nejjednodušší stravou. Dvanáct (12!) ingrediencí v detoxikačním koktejlu je z našeho hlediska omyl. Za detoxikační omyl pro nás považujeme i zařazení tří druhů masa. Kuřecí nenápadně, ale prokazatelně přispívá k pozvolnému rozvoji nejhoršího podkožního zhoubného nádoru. Krůtí je příspěvkem k artróze. Hovězí k rakovině tlustého střeva. Přidávat k masu do stejného pokrmu navíc ještě vejce je krutý útok na játra. Přetížení bílkovinami – dokonce živočišnými. A z toho jejich poškození, které se moderními přístrojovými metodami zatím nedaří včas zjistit ani kontrolovat To umí jen orientální diagnostika, která zná a umí ovládat energetickou kvalitu potravin a nápojů a navíc i cirkulaci tělesných energií po energetických drahách (meridiánech).

Pro mimořádné a pokročilé zájemce: nezříkejte se fazolí. Množstvím vědeckých výzkumů jsou doporučované jako nejhodnotnější potravina. Když jsou v citovaném detoxu hodnoceny jako nevhodné, tak za to nemohou fazole, ale nevhodné potraviny, které jsou doporučovány zároveň s nimi..

A konečně konec

Jakákoliv teoretická výživová doporučení jsou málo účinná hlavně v případě, že jsou to rady nebo doporučení svým způsobem krátkodobá nebo dílčí. Částečná. Styl: na čas něco vynechat. Nebo: na čas něco přidat… To nefunguje. Nebo samotné bylinky. Ty to nezvládnou. Nebo přestat vařit a jíst syrovou stravu. To je spíš dílčí chyba než pomoc. Vypustit vepřové a konzumovat méně tučné hovězí.? Z louže do bláta. Takže to nejdůležitější, co platí nejen pro prevenci a léčení cukrovky, ale pro každého za všech okolností: jakkoliv, kdykoliv a komukoliv může strava zásadně pomoci jen jako dobře sestavovaný CELEK, přijatý jako zdravý životní styl.

Do něho pak s maximálním efektem zapadá to další: cvičení, masáže, relaxace, spánek, práce v přírodě i odvykání si od technických „vymožeností“, jejichž pomocí je možné manipulovat téměř s každým, jinými slovy s námi se všemi. Tím nás zbavují svobody a ničí. Víc, než si většina z nás připouští.

Proto: mnoho zdaru na životní cestě nejen směrem ke zdraví, ale i ke svobodě

Ing. Jarmila Průchová
Věk podle data narození: 88 let.
Na dosud nejdokonalejším japonském měřícím přístroji TANITA naměřené hodnoty ukázaly, že tak zvaný metabolický (skutečný, přirozený) věk je 72 let.
Díky rostlinné uzdravující makrobiotické stravě v posledních 38 letech. Zcela bez prášků, bez léků, bez potravních doplňků jakéhokoliv typu.